Základní informace
Jedná se o dietu, která je bohatá na tuky a bílkoviny. Díky sníženému obsahu sacharidů v potravě na minimum dochází v těle ke ketóze. Z tohoto důvodu tuto dietu někdy nazýváme nízkosacharidovou. Ve stavu ketózy začne tělo primárně používat jako zdroj energie místo sacharidů tuky, tedy dochází k pálení tuků. Tato dieta je tedy potencionálně vhodná pro snížení tělesné hmotnosti a zlepšení některých tělesných funkcí.
Příjem sacharidů se doporučuje udržet pod 50g/den, každý člověk však reaguje jinak a potřebuje například ještě nižší příjem sacharidů (pod 20g/den) k udržení ketózy. Denní doporučený poměr makronutrientů je ideální udržovat zhruba v poměru 80% tuků, 15% bílkovin a 5% sacharidů.
Efekt ketodiety se jeví ve snížení apetitu (bílkoviny člověka dostatečně zasytí), snížení lipogeneze a zvýšení lipolýzy (využití tuků jako zdroj energie), vyšší metabolické efektivitě a termického efektu bílkovin. V porovnání s ostatními dietami (např. dieta s nízkým příjmem tuků) je ketodieta podle vědců mnohem efektivnější ke snížení tělesné hmotnosti.
Během prvních pár dnů může člověk pociťovat únavu a změny nálad. Díky nedostatku sacharidů v potravinách není tato dieta vhodná pro sportovce, kteří chtějí nabrat svalovou hmotu.
Tato dieta je nízká na některé vitamíny a minerální látky, proto by měli lidé s ketodietou suplementovat potravinovými doplňky (vitamín A a B, zinek, selen a hořčík).
Vhodnost této diety by měla být konzultována s odborníkem. Není doporučována například u pacientů s onemocněním ledvin, osteoporózou a vysokým cholesterolem.
Historie
Historie této diety spadá do 19. století. Byla popsána cestovateli (Frederick Schwatka) objevující Arktidu a pochází od Inuitů, kteří k obživě jedli ryby a maso, jelikož nic víc neměli v rámci potravy k dispozici. Konzumovali tedy především tuky a bílkoviny. Cetovatelé tehdy poprvé popsali stav ketózy a adaptaci na ni. První dny to pro ně bylo těžké, jelikož pociťovali silnou únavu. Po pár dnech však únava vymizela a cítili se velmi dobře.
Ketodieta je známá také díky Russellu Wilderovi (USA), který ji používal k léčbě epilepsie. Díky ní někteří pacienti později již nepotřebovali medikaci.
Později v 90. letech 20. století byla tato dieta využívána k léčbě pacientů s obezitou, známá pod názvem Atkinsova dieta. Nyní je již známo, že Atkinsova dieta není založena na ketóze, ale spíše na sníženém příjmu kalorií.
V dnešní době je ketodieta testována pro její potencionální efekt v rámci léčby cukrovky, syndromu polycystických ovarií, akné, neurologických diagnóz (Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, amyotrofická laterální skleróza) a nádorových onemocnění. Potenciál této diety tkví v možnosti zničení volných radikálů v těle. Může také snižovat faktory ovlivňující srdeční a respirační choroby.
Ketóza
V těle máme 3 různé cesty, díky nimž získáváme energii (ATP – adenosin trifosfát) – anaerobní glykolýza, oxidativní fosforylace a z makroergních fosfátů. Pokud jíme běžnou stravu se sacharidy, inzulín aktivuje enzymové řetězce, které mají za následek získání energie ze sacharidů. Zásoby glykogenu v játrech se uvolňují díky glykolýze a slouží jako zdroj ATP, sacharidy jsou tedy primárním zdrojem energie. Způsob získávání energie z bílkovin je pro lidské tělo až jako poslední možnost, jelikož bílkoviny potřebujeme pro svalovou hmotu.
Pokud tělo nemá dostatek sacharidů v potravě, nastane sekundární získávání energie z tuků – stav ketózy. V těle je nízká hladina inzulínu, což vede ke snížení lipogeneze a zásob tuků. Během několika dnů s minimem sacharidů v potravě tělo vyčerpá zásoby glukózy, která nestačí pro oxidaci tuků v Krebsově cyklu ani jako zdroj energie pro mozek. Jako energie pro mozek začne sloužit acetyl koenzym A, který vzniká z beta oxidace tuků. Zvýší se hladina glukagonu v krvi, která aktivuje glukoneogenezi (a lipolýzu). Jako hlavní substrát pro tento proces jsou využívány triglyceridy tukové tkáně. Tělo začne využívat tuky jako primární zdroj energie. Ketóza probíhá v játrech, kde se promění tuk na ketony – acetoacetát, beta-hydroxybutyrát a aceton. Díky acetonu má člověk charakteristicky sladký dech (podobně jako u diabetiků), jelikož je eliminován v plicích. Tělo během ketózy vyprodukuje kolem 185g ketonů za den. Ketony vytvářejí více energie díky vyšší tvorbě ATP.
Tomuto jevu říkáme fyziologická ketóza, která se liší od ketózy patologické, která nastává u diabetiků. Při fyziologické ketóze nedochází ke změně krevního Ph a není tak vysoká, jelikož tělo využije ketony jako zdroj energie. U fyziologické ketózy dosahují hodnoty ketonémie 7-8mmol.l-1, kdežto u patologické až 20mmol.l-1, což způsobí snížení Ph krve a má špatný dopad na buněčné funkce.
Ketony jsou vylučovány močí. Člověk si tak může přítomnost ketózy kontrolovat pomocí Ph papírků, které na ketony reagují.
Vhodné zdroje potravin
Volíme potraviny bohaté na bílkoviny a tuky s minimálním obsahem sacharidů.
Bílkoviny: maso, ryby
Tuky: vejce, sýr, ořechy, semínka, zdravé oleje
Zelenina: především zelená zelenina – fazolové lusky, brokolice, špenát
Nevhodné zdroje potravin
Řadíme zde všechny potraviny bohaté na sacharidy.
Složené sacharidy: obiloviny, pečivo, těstoviny, rýže, brambory
Jednoduché cukry: ovoce, barevná zelenina