O autorovi
Profesor PaeDr. Pavel Kolář, Ph.D. od roku 1999 působí jako přednosta na Klinice rehabilitace a tělovýchovného lékařství II. LF Univerzity Karlovy v Praze. Je autorem mnoha knih jako například Rehabilitace v klinické praxi („bible fyzioterapeuta“), Labyrint pohybu, Posilování stresem nebo Řeka pod hladinou. Pedagogicky se podílí na vyučování na různých univerzitách nejen v Česku. Působí také jako člen realizačních týmů české reprezentace. Založil Centrum pohybové medicíny, kde spolu s dalšími odborníky podílí na léčbě pohybového aparátu.
Princip
Dynamická neuromuskulární stabilizace je diagnostický a terapeutický koncept, který se využívá ve fyzioterapii, sportu a medicíně. Tato metoda využívá řídící funkce centrální nervové soustavy (CNS), která se zevně projevuje jako motorika člověka.
Cílem DNS je ovlivnit posturální a lokomoční funkce lidského těla pomocí specifických cviků. Opírá se o vývojovou kineziologii, posturální ontogenezi, funkční centraci kloubů, dýchání a neurofyziologické řízení pohybového aparátu. Cviky poté vycházejí z vývojové kineziologie – např. poloha třetího měsíce vývoje dítěte.
Tento koncept řeší jakým způsobem se sval chová v rámci souhry s ostatními v průběhu pohybu a při udržování určité pozice. Vychází z předpokladu, že při uvažování o oslabení a vlivu svalu na přetížení (kloubů, kostí, měkkých tkání) nelze vycházet pouze ze začátku a úponu svalu, ale i z jeho začlenění do biomechanických řetězců. Ty nelze odvozovat pouze z anatomických souvislostí, ale také z řídících procesů centrální nervové soustavy. Pak je zcela logické, že i když sval ve své anatomické funkci (odvozené z jeho začátku a úponu) dosahuje maximálních hodnot (při vyšetření svalovým testem), tak jeho zapojení v konkrétní posturální (stabilizační) funkci (biomechanickém řetězci) může být zcela nedostatečné a v této funkci sval selhává. Za statické situace a při pohybu jsou jednotlivé segmenty těla zpevněny koordinovanou aktivitou agonistů a antagonistů. V případě insuficience při zpevnění segmentu hovoříme o posturální instabilitě. Chybný nábor svalů při stabilizaci si poté člověk automaticky nevědomě zafixuje do všech vykonávaných pohybů a cvičení, což má za následek stereotypní přetěžování a případně dále vznik hybné poruchy.
Koncept DNS obsahuje sadu dynamických testů (11) hodnotících kvalitu stabilizace a určující oblast insuficience (nedostatečnosti). Mezi tyto testy řadíme:
- Brániční test
- Testování nitrobřišního tlaku vsedě
- Testování nitrobřišního tlaku vleže
- Test flexe hlavy (a trupu)
- Test elevace horních končetin
- Test extenze
- Test vkleče na 4
- Test v poloze na 4 s přechodem do polohy 6. měsíce
- Medvěd
- Test flexe kyčle vsedě
- Squat (dřep)
Mezi indikátory insuficience řadíme:
- Inspirační postavení hrudníku – odstáté dolní žebra
- Neschopnost napřímení ve střední hrudní páteři
- Hyperaktivita horní část m. rectus abdominis a m. obliqus abdominis externus
- Migrace pupku – souvisí s přetížením m. rectus abdominis
- Konkavita v oblasti třísel – souvisí s přetížením m. rectus abdominis
- Vyklenutí laterální části břišní stěny (bulging) – souvisí s oslabením hlubokých břišních svalů
- Diastáza břicha (rozestup m. rectus abdominis)
- Poruchy izolovaného pohybu
- Lateralizace dolních žeber – souvisí s inspiračním postavením hrudníku
- Konkavity v oblasti m. gluteus medius – souvisí s jeho nedostatečnou aktivací
Indikace
- Funkční poruchy pohybového aparátu
- Vertebrogenní onemocnění
- Poruchy centrální nervové soustavy – cévní mozková příhoda, roztroušená skleróza, dětská mozková obrna
- Stavy po operacích a úrazech
Tato terapie se nesmí provádět při hořečnatých a zánětlivých onemocněních, maligních tumorech, dekompenzovaných stavech, nestabilních frakturách apod.
Pro více informací navštivte: https://www.dns-cz.com/