O autorovi
Vojtova metoda reflexní lokomoce je jednou ze stěžejních metod české rehabilitační školy. Používá se především u dětí s centrální koordinační poruchou, ale je využívána i v terapii dospělých. Její zakladatel lékař Václav Vojta (1917-2000), který byl neurologem, ji sestavil na základě empirických poznatků v 50. letech 20. století. Vedl dětskou kliniku neurologického oddělení na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Pořádal semináře pro fyzioterapeuty s tématikou vývojové kineziologie u kojenců a dětí s poruchami hybnosti. Dále vedl semináře pro lékaře ohledně diagnostiky hybné poruchy. Později emigroval do Německa.
Princip
Metoda obsahuje jak diagnostický, tak terapeutický systém. Jejími nejznámějšími terapeutickými prvky je reflexní plazení a reflexní otáčení.
Vojtova metoda vstupuje aferentací (drážděním spoušťové zóny) do motorických programů, které jsou geneticky dány. V centrální nervové soustavě je tato informace zpracována, uložena a integrována do eferentní cesty (motorický výstup – pohybový projev). Cílenou stimulací proprioceptorů tedy dosahujeme aktivace především kosterního svalstva v přesně daných pohybových vzorech. Aferentace drážděním proprioceptorů je nejvýhodnější, jelikož se tyto receptory prakticky neadaptují. Při terapii se však aktivují i další aferentní vstupy z interoceptorů a exteroceptorů, můžeme tedy pozorovat i aktivaci hladké svaloviny – vazomotorika (zčervenání z důvodu prokrvení), sudomotorika (pocení), piloerekce (husí kůže), zvýšení peristaltiky apod.
V rámci terapie je důležité nastavení pacienta do výchozí pozice, která je dána. Dále pak aktivujeme spoušťové zóny, které vyvolají motorickou odpověď. Mezi spoušťové zóny řadíme: mediální epikondyl humeru, patní zóna, acromion, SIAS, trupová zóna, gluteální zóna, mediální kondyl femuru, margo medialis scapulae.
Diagnostický systém Vojtovy metody zahrnuje
- Spontánní motorika – první dojem, globální modely a odchylky (kvantita a kvalita motoriky), stanovení posturálního věku
- Primitivní reflex – přítomnost/nepřítomnost reflexů, jejich intenzita a trvání
- Polohové reakce – posturální reaktibilita na vyprovokovaný manévr
- Trakční test
- Landauova zkouška
- Zkouška Peiper-Isbert
- Axiální závěs
- Collisové horizontála
- Collisové vertikála
- Vojtovo boční sklopení
Tento terapeutický koncept je časově náročný a je nutná dobrá spolupráce rodiny pacienta, která doma terapii pravidelně několikrát denně provádí. Jelikož je dítě často ve vynucené pozici, která se mu nelíbí (ale nijak ho nebolí), bývá u terapie často přítomen pláč, který rodiče dítěte špatně snášejí.
Je nutné si uvědomit, že tato terapie je založená na reflexních prvcích. Pacient se tedy aktivně terapie neúčastní a nenaučí jej nové dovednosti. Terapie je vedena v horizontálních pozicích. Vzhledem k tomu, že většina denních činností se odehrává v poloze vertikální, má tato metoda malý vliv na udržení těla ve vertikále (sed, stoj).
Indikace
- Funkční poruchy pohybového aparátu – bolesti zad, algické syndromy
- Centrální parézy v dětském i dospělém věku – dětská mozková obrna, cévní mozková příhoda
- Periferní parézy, míšní léze
- Vertebrogenní onemocnění, skoliózy
- Ortopedické vady nohou a hrudníku, dysplazie kyčlí
- Respirační onemocnění – astma bronchiale, dysfunkce bránice
- Insuficience pánevního dna
- Ovlivnění šilhání
Vojtova metoda se nesmí aplikovat 10 dní po očkování proti poliomyelitidě, při vysokých dávkách kortikosteroidů, těžkých mentálních stavech, autismu, akutním onemocnění (virózy apod.), průjmech, zvracení, maligních tumorech, metastázách a graviditě. Epileptické záchvaty nejsou kontraindikovány.
Pro více informací navštivte: https://vojtovametoda.com/ nebo http://www.rl-corpus.cz/