Základní informace
Mnohé diety se zaměřují na to co jíst, přerušovaný půst je však o tom, kdy jíte. Stravování je tedy omezeno pouze na konkrétní časové období. Tato dieta zahrnuje všechny možné druhy programů, které zahrnují období stravování se střídajícími se obdobími dobrovolného půstu (nebo sníženého příjmu kalorií). Období půstu jsou různé – dny, hodiny. Nejčastěji se využívají tyto schémata:
- 16/8 – 16 hodin půstu, 8 hodin pro příjem potravin
- 20/4 – 20 hodin půstu, 4 hodiny pro příjem potravin
- OMAD (one meal a day) – jedno jídlo denně
- Alternující – 1 den půstu, další den pouze jedno jídlo do 500 kcal
- 5/2 – 5 dnů normálního stravování, 2 dny půstu
Mnozí vědci však tyto schémata částečného denního půstu zpochybňují, jelikož podle nich efekt půstu nastává, pokud se dodržuje minimálně 3 dny vkuse.
Mnozí lidé uvádějí pozitivní efekty půstu jako je snížení apetitu, konzumace kvalitnějších potravin a přiblížení se zdravému životnímu stylu (sportovní aktivita). Některé výzkumy také ukázaly na zlepšení myšlení, paměti, pracovního nasazení, krevního tlaku, výkonu ve vytrvalostním sportu, cukrovky, obezity a hojení tkání po úrazech a operacích. Mezi negativní příznaky, které by měly po nějaké době vymizet, řadíme pocit hladu, podrážděnost, náladovost, nespavost, nevolnost a bolest hlavy.
Je nutné si uvědomit, že pokud člověk konzumuje stejné množství kalorií, ale pouze v kratším časovém úseku a zbytek dne absolvuje půst, ke snížení hmotnosti nemůže dojít. Pokud tedy konzumujeme například 5 dnů v týdnu fastfood, slazené nápoje a sladkosti, a další dva dny hladovíme, nelze očekávat žádný úbytek na váze a ani žádné zdraví prospěšné benefity, spíše naopak.
Rozhodně se nedoporučuje žádný typ této diety podstupovat u žen v období těhotenství a kojení. Nedoporučuje se také u dětí a u pacientů s cukrovkou I. typu užívající inzulín (mohlo by způsobit kolísající hladinu cukru v krvi).
Historie
Neurovědec Mark Mattson se zabýval půstem několik let a vycházel z předpokladu, že lidské tělo je schopné fungovat bez potravy z vývojového pohledu hodiny až dny. Dokud se lidé v historii nenaučili hospodařit, byli odkázáni pouze na lov a sběr potravin. Byli tedy schopni prospívat i během delších period času bez jídla. Mattson je příznivcem názoru, že pokud člověk pár hodin hladoví, spotřebují se rezervy cukrů jako zdroj energie a tělo začne pálit tukovou hmotu. Toto je však v rozporu s názory jiných vědců, kteří tvrdí, že díky půstu si tělo začne naopak ukládat tukové zásoby z důvodu hladovění.
Ještě před pár desítkami let, kdy nebyly vymoženosti jako televize a mobilní telefony byli lidé zvyklí chodit spát daleko dříve a tím konzumovali méně potravin než nyní. V dnešní době jsme zvyklí sledovat televizi nebo projíždět internet na počítači, přičemž konzumujeme velké množství dobrot. Díky technologiím ubylo také pohybových aktivit a přibylo sedavých zaměstnání, takže došlo ke snížení výdeje energie a tím i nárustu počtu obézních lidí a k tomu přidružených onemocnění jako je cukrovka nebo vyšší krevní tlak.
Věda přerušovaný půst hodně zpochybňuje. Větší množství studií uvádí, že neexistují dostatečné důkazy na to, aby se tato dieta dala považovat za zdravou. Jiné studie však uvádí, že půst může pomoci při léčbě obezity, cukrovky, dyslipidemii, spánkové apnoe, hypertenzi, rakoviny, Alheimerově chorobě, artritidy, astmatu, roztroušené sklerózy, mozkové příhody nebo například zánětu.